lunes, 25 de marzo de 2013

CHE MBORAYHUJÁRAPE



PAOLA YRASEMA

Haihára Lic. Mirtha E. Careaga de Avila.


Ñandejára remimbou che Kunumi, Paola Yrasema ha’e che remiarirõ, mitãmi 

resa jajái iporãva mbyjáicha, hembe’i katu ojogua jasy ra’ýpe ha pe ipomimi

oipysóvo ojerurévo opa mba’e pe pukavýpe ohechauka mborayhu ikorasõ

mbytete guive.Peteĩ jey heta apañuái pa’ûme  ombou chupe Ñandejára che

rógape jopói ramo omoheñói haĝua mborayhu, vy’a, puka ha oñemboyke haĝua

pe mba’e ñembyasyete rohasa’akue upe jave.Paola héra ypykue  omomorã haĝua itaitachúpe  ha Yrasema ñande ypykue rérape y ha py’aguapy ñangarekoha.Ahenói chupe che, Payo, 

ndaikuaáigui mba’épa ajapóta chugui, añua, aisu’use, ajopy che rehe che remiarirõme ahayhueterei chupe.

Roiko chupe ĝuarante voi rohejáva roheja, ¡Ajepa...! Iporã che remiarirõ. Heta jey che reko ñembyasýrõ 

che mandu’a hese ha ohasa pya’e mba’e ñembyasy.¡Ñandejára!...Aguyje eme’ê haguére kóichagua jopói oréve 

tesãi oañua chupe ĝuarã, ikaru ha okakuaa pya’eterei
Oñepyrûma oñemomýi ha’eñomi oñeha’ã oguapy ha 

ohupíma hetyma mbyky mbyky ápe ha pegotyo, 

hasê’i, opuka,  oñeha’ã ohechauka hesãi ha 
imbareteha.Opoñýma katu.Itaita Felipe oñemokirirĩ 

amo korapy ruguápe, oiporavo poravóma katu yvyra 

apypytépe... ojapóma katu chupe imba’eguatarã.

Roma’ê, roñangareko, roñoipytyvõ oñondivepa hi’ã 

ningo araka’eve mba’eve ojehu chupe.

¡Opuka!...! ¡Osapukái!... ¡Isaraki!...! ¡Ndopytái...! 

¡Jupi!...ndaipóri  ha’éichagua.Aña ra’y’i katu okañy chugui.Péicha rohasa hendive, ou jepi opyta orendive 

ombohory ore rekove, ore mbopuka, ore myanyhê mborayhu ha kunu’ûgui.Ko’áĝa okarúma, toĩke 

oñeamidu’u arã, osêma chupe hãi peteĩ teĩ, oisu’u , oikytĩ ,oipyso tembe tyapúmante oñehendu, ndaipóri 

tembi’u ohejareíva akói ho’u ojáva hembére
Cháke...! ¡Cháke...! Payoma pe oúva ñasêke hapégui 

¡Opo!...Ojupi...Osãingo...Opyta...ho’áma katu, opu’ã jey.

¡Ajépa!...Isaraki che kunumi...Payo...Payo...Payo... ahenói 

chupe pya’e... pya’éma...katu ou. ¡Iporãite ningo che Kunumi!

Ára ha ára ningo ndachekane’õi añembosaraki haĝua hendive.

Che kerayvotýpe hese aipota oĩ porã ajerure ára ha ára, 

Ñandejára ra’ýpe hovasápe toreko ichupe.Hi’ã ani oikotevê ha 

oime ramo upéicha tosêkuaa apañuãigui py’a mbaretépe, teko 

porã ha py’aguapýpe.Hesãieterei ningo upéicha rupi okakuaa 

pya’eiterei ombotýma pa jasy.Iñe’êrendúma katu ehenóivo chupe opuka ha osapukái, ndopytái araka’e 

ohecháva omomýi oipyhýma katu. Ndaipóri tasê ojetyvyro, oguapy, oma’ê, oguata pya’e, pya’e ndopytái

Oñembo’y...oguata...oguata...oryrýi...opyta...oguata...oma’ê 

oguatáma katu ndopytái.Imbarete che remiarirõ isýpe 

ojogua...upéicha mante oñehendu ore pehêngue oĩva apytépe.

Mbyky, mbykypáma hese ijao, oñembo’y okakuaa, oguátama 

ningo.Ñasêke hapégui, oguata pya’e,pya’e itaita Felipe rendápe 

oho, itio paínope ohape joko ohupi chupe ijyva oipyhy ipo ha 

ojerure onohêmínte haĝua chupe.

Oñepyrûma ko’ãga oguata moõpa oĩ okañýma katu...

Jaha, jaháke he’i ohóoooooooooooma katu...




Paola Yrasema Ferreira Avila – pe ĝuarã.

Ñandejára Ra’y...!!! Aguyjetaite ndéve  ĝuarã...!!!

20 – jasyapýpe - 2013



domingo, 17 de marzo de 2013

AMOMORǍ...CHE ÑE´Ě GUARANI...!!!

AHAYHU CHE MBA´ETEE,CHE NATIRĪ...!!

Lic. Mirtha E. Careaga de Avila.



Buscando materiales para elaborar el ejercitario que he decidido utilizar este año con mis alumnos, encontré un libro que me habían dado en una de las tantas idas y venidas en JORNADAS dictadas desde el M.E.C.
Como educadora vivo con entusiasmo lo que alguna vez escogí como profesión...! Note en todo este tiempo que el servicio de educador es algo que solo aquel que abraza la carrera con amor lo puede describir. Pero...! hoy día digo porque de las incoherencias, me refiero desde el mismo Ministerio.
La verdad, nos vamos a las jornadas o talleres con el deseo de aprender y así poder trasladarlo a nuestros alumnos y alumnas ya que nos dicen que a ellos les debemos respeto en el buen sentido de la palabra.
Nos enseñan a respetar nuestra identidad, nos inculcan,  el valor  por lo NUESTRO o sea empezando por el idioma, danza, poesía, cultores nacionales y por sobre todo NUESTRO FOLCLORE...!!!     
Y grande fue mi sorpresa que en una de sus páginas reza lo siguiente:

Ley N° 28 del 10 /07/92
DECLARA LA OBLIGATORIEDAD DE LA ENSEÑANZA DE LOS IDIOMAS OFICIALES EN EL CURRICULUM EDUCATIVO DE LOS NIVELES PRIMARIO, SECUNDARIO Y UNIVERSITARIO.

Presenta además como fundamentaciones de la enseñanza lo siguiente:

“EL IDIOMA GUARANÍ CONSTITUYE UN ELEMENTO CULTURAL DE INMENSO VALOR, ES FUENTE DE IDENTIDAD DE LAS RAÍCES ÉTNICAS DEL SER PARAGUAYO, ES VEHÍCULO DE EXPRESIÓN DE MÚLTIPLES MANIFESTACIONES DEL FOLCLORE, DEL ARTE Y DE LA LITERATURA PARAGUAYA, ES INSTRUMENTO DE COMUNICACIÓN DIARIA DE UN ELEVADO PORCENTAJE DE LA POBLACIÓN TANTO URBANA COMO RURALASÍ  SE ENCAUZARÁ UN DESARROLLO CON IGUALDAD DE OPORTUNIDAD PARA TODOS LOS CIUDADANOS, DE  ESTA MANERA SE AFIANZARÁ Y ENRIQUECERÁ SU USO Y DESARROLLO FUTURO Y LA AUTO IMAGEN POSITIVA DEL GUARANI HABLANTE, ENTRE OTRAS COSAS.”-Fascículo de M.E.C. (Editorial América – Reforma Educativa – Integra- Manual de informaciones Generales)  

Concluyo diciendo que el paraguayo no lee, porque las resoluciones quedan dentro de archivo y creo sin equivocarme que tendrían que mirarlas para así luego evitar tomar decisiones absurdas como las que se tomó.
Entonces, díganme como enseño a un adolescente que DEBE RESPETAR LAS DECISIONES TOMADAS DESDE UN ENTE DONDE SE SUPONE SON TODOS COHERENTES?...